Popularita tenisu ve světě — 106 milionů hráčů a rekordní sledovanost

ITF Global Tennis Report — 106 milionů hráčů ve 199 zemích

Čísla ITF reportu mě donutila přehodnotit, jak vnímám tenis. My, kteří sledujeme žebříčky a turnaje, žijeme v bublině profesionálního okruhu. Ale profesionálních tenistů je jen pár tisíc — zbytek ze 106 milionů jsou rekreační hráči, kluboví členové, junioři a senioři, kteří hrají tenis pro radost a zdraví.

Geografická distribuce je fascinující. Spojené státy vedou s 23,8 milionu tenistů, což odpovídá obrovské sportovní infrastruktuře a tradici. Ale zajímavější je podíl populace — tam vede Velká Británie s 13,4 procenty, což znamená, že víc než každý osmý Brit hraje tenis. To je pozoruhodná penetrace pro sport, který je často vnímán jako elitářský.

ITF si stanovila ambiciózní cíl: 120 milionů hráčů do roku 2030. David Haggerty, prezident ITF, to komentoval slovy o tom, že významný růst participace odráží proaktivní a udržitelné úsilí národních asociací. S dosavadním tempem růstu je tento cíl realistický — ale vyžaduje pokračující investice do dostupnosti tenisu, zejména v rozvojových zemích.

Luca Santilli, výkonný ředitel ITF pro rozvoj tenisu, popsal data z reportu jako nejrozsáhlejší a nejhodnotnější datový soubor v tenise. A zdůraznil, že kvalita dat se výrazně zlepšila — v roce 2024 je 48 procent dat od národních asociací podpořeno dalšími zdroji, oproti 26 procentům v roce 2019. To znamená, že čísla jsou spolehlivější než kdy dřív.

Jak popularita tenisu roste — klíčové ukazatele

Profesionální okruh zažívá vlastní boom. Návštěvnost akcí ATP Tour dosáhla v sezóně 2025 rekordních 5,55 milionu diváků — to je číslo, které by mnohé překvapilo. Globální audience přes televizi a streaming překročila miliardu. Tenis se stal jedním z nejsledovanějších sportů planety a rivalizuje s fotbalem a kriketem o pozornost globálního publika.

Wimbledon 2025 přitáhl průměrně 23,4 milionu televizních diváků jen ve Velké Británii a 31,2 milionu globálně. Grand Slamy jsou motorem sledovanosti, ale rostou i menší turnaje díky streamingových platforem, které zpřístupňují tenis novým divákům. Digitální audience všech čtyř Grand Slamů vzrostla o 22 procent od roku 2022, podle dat Nielsen.

Tento růst sledovanosti má přímý dopad na žebříčkový systém — i když ne očividný. Vyšší sledovanost generuje vyšší příjmy z vysílacích práv, které se promítají do vyšších prize money. Vyšší prize money přitahují lepší hráče na více turnajů, což zlepšuje kvalitu soutěže. A kvalitní soutěž generuje zajímavější žebříčkové příběhy, které přitahují další diváky. Celý ekosystém roste spirálovitě.

Genderový rozdíl — 40 % hráček a cesta ke změně

Jedno číslo z ITF reportu mě ale znepokojilo. Podíl žen mezi tenisty klesl z 47 procent v roce 2019 na 40,3 procenta v roce 2024. A to přesto, že absolutní počet hráček vzrostl o 8,3 procenta. Problém není v tom, že by ženy odcházely od tenisu — je v tom, že muži přicházejí rychleji.

Ještě výraznější je nerovnováha v trenérské profesi: pouze 24,3 procenta tenisových trenérů jsou ženy. Santilli zmínil doporučení Judy Murrayové, která upozornila, že dívky vnímají tenis sociálněji než chlapci, a tréninkové metody musí tento rozdíl reflektovat. To je oblast, kde tenisové federace mohou konkrétně zasáhnout — úpravou tréninkových programů, podporou ženských trenérek a vytvářením prostředí, které osloví dívky specificky.

Pro ženský žebříček má genderový rozdíl v participaci dlouhodobé důsledky. Menší základna aktivních hráček v některých regionech znamená menší konkurenci v juniorských kategoriích, což se promítá do kvality hráček, které se dostanou na profesionální okruh. Země s vyšším podílem ženské participace — Japonsko, Austrálie, Velká Británie — produkují stabilněji kvalitní hráčky pro WTA Tour.

Česko je v tomto kontextu výjimečné. S relativně malou populací produkuje špičkové tenistky v neúměrně vysokém počtu. V sezóně 2025 obsadily české tenistky druhé místo v počtu titulů WTA s devíti trofejemi. To svědčí o kvalitě tenisového systému v zemi, kde participace mládeže v tenise zůstává na vysoké úrovni — ale i zde je prostor pro zlepšení v oslovování dívek a budoucích hráček, jak ukazuje širší kontext dat o tenisovém žebříčku a jeho napojení na globální trendy.

Čísla ITF neexistují ve vzduchoprázdnu — odrážejí konkrétní investice národních federací do rozvoje tenisu. Země, které investují do veřejných kurtů, školních programů a trenérského vzdělávání, vykazují rychlejší růst participace. Naopak země, kde jsou kurty převážně v soukromých klubech, mají participaci omezenější. Demokratizace přístupu k tenisu je klíčovým faktorem globálního růstu.

Německý tenisový svaz DTB s přibližně 1,4 milionu registrovaných členů je největší tenisovou federací světa. To ukazuje, jak silně může organizovaná struktura podpořit participaci — Německo nemá víc tenistů než USA v absolutních číslech, ale má víc organizovaných hráčů v klubovém systému. Pro srovnání: český tenisový svaz je výrazně menší, ale produkuje neproporčně mnoho profesionálních hráčů, což svědčí o efektivitě talentového systému.

Jedním z nejzajímavějších trendů v globální participaci je růst tenisu v Asii. Čína, Indie a jihovýchodní Asie zaznamenávají dvouciferný roční nárůst počtu hráčů. Tento trend se postupně promítá i do profesionálního žebříčku — v top 100 ATP i WTA je dnes více asijských hráčů než kdykoliv předtím.

Zajímavý je i vliv tenisu na městskou infrastrukturu. Města, která hostí ATP nebo WTA turnaje, zaznamenávají měřitelný nárůst tenisové participace v regionu. Turnaj funguje jako marketingový nástroj — děti vidí hvězdy na kurtu a chtějí hrát. Tento efekt je dokumentovaný i v Česku, kde turnaje v Praze a Ostravě generují vlnu juniorských přihlášek v okolních klubech.

Digitalizace mění i způsob, jakým se tenis hraje rekreačně. Aplikace pro rezervaci kurtů, sledování výkonu a hledání sparingpartnerů zpřístupňují tenis novým demografickým skupinám. To se promítá do celkových čísel participace — a dlouhodobě i do hloubky talentového fondu, ze kterého profesionální žebříček čerpá.